Při výběru skútru budete stát před rozhodnutím, jestli si koupit klasický skútr s karburátorem, nebo technicky více vyspělý skútr se vstřikováním. V tomto článku shrneme výhody a nevýhody toho kterého řešení.
Technologii vstřikování u dvoutakních skútru poprvé v sériové výrobě představila Aprilia ve svých skútrech Ditech. První informace byly více než slibné, spotřeba 2 liltry na 100 kilometrů a maximální rychlost kolem 80km/h byly silné lákadlo, ovšem s odstupem času se ukázalo, že systém je poruchový a těžko opravitelný. Pozdější motory Piaggio Pure-Jet jsou na tom o poznání lépe, nicméně pokud příjdou problémy, je náročné se s nimi vypořádat a zvláště v případě levných padesátek nejsou majitelé ochotní investovat do oprav částky v řádu deseti tisíc. Proto, v případě dvoutaktu doporučujeme se stříkačkám vyhnout a vsadit na osvědčené karburátorové verze.
Vstřikování
|
Karburátor
|
U čtyřtaktních skútrů je situace přesně opačná. Systémy vsřikování funguji výborně a problémů je relativně málo. Nejčastěji odchází vstřikovací čerpadla, která se ale v mnoha případech dají nahradit cenově dostupnou druhovýrobou. Oproti tomu karburátorové skútry používají gumové membrány, které časem ztvrdnou a prasknou a jejich výměna může být místy velmi nákladná. To samé platí o automatickém sytiči, který po letech provozu odchází a je třeba jej vyměnit. Pokud tedy zvažujete nákup čtyřtaktního skútru, vsaďte raději na verze se vstřikováním, nežli starší karburátorové.
Vstřikování
|
Karburátor
|