Při výběru ojetého skútru budete stát před rozhodnutím,‭ ‬jestli si koupit klasický skútr s karburátorem,‭ ‬nebo technicky více vyspělý skútr se vstřikováním.‭ ‬V tomto článku shrneme výhody a nevýhody obou řešení.

Čtyřtaktní skútry

Systémy vstřikování u skútrů funguji výborně a problémů je relativně málo. Nejčastěji odchází vstřikovací čerpadla a to vlivem sedlin v nádrži přes zimu. V mnoha případech se dají nahradit cenově dostupnou druhovýrobou. Oproti tomu karburátorové skútry používají gumové membrány, které časem ztvrdnou a prasknou a jejich výměna může být velmi nákladná. To samé platí o automatickém sytiči, který po letech provozu odchází a je třeba jej vyměnit. Pokud tedy zvažujete nákup čtyřtaktního skútru, vsaďte raději na verze se vstřikováním, nežli starší karburátorové.

Dvoutaktní skútry

Technologii vstřikování u dvoutakních skútru poprvé v sériové výrobě představila Aprilia ve svých skútrech Ditech.‭ ‬První informace byly více než slibné,‭ ‬spotřeba‭ ‬2‭ ‬liltry na‭ ‬100‭ ‬kilometrů a maximální rychlost kolem‭ ‬80km/h byly silné lákadlo, ovšem s odstupem času se ukázalo, že systém je poruchový a těžko opravitelný. Pozdější motory Piaggio Pure-Jet jsou na tom o poznání lépe, nicméně pokud příjdou problémy, je náročné se s nimi vypořádat a zvláště v případě levných padesátek nejsou majitelé ochotní investovat do oprav částky v řádu desítek tisíc. Proto, v případě dvoutaktu velmi doporučujeme se stříkačkám vyhnout a vsadit na osvědčené karburátorové verze.